Ládin

Tři dlouhé dny, dva velmi studené a mokré bivaky, celkem 160 km a 4500 m převýšení. Všechny druhy deště, sněhu a větru. Na hřebenech po kolena ve sněhu, v údolích po kotníky ve vodě. Všechno totál a furt mokrý, to byly moje letošní vánoce. Na lyžích to nešlo, sníh byl jen na vrcholcích. Přísná podmínka. Třetí bivak v chatě Uragán v Broumovkách, sucho, střecha nad hlavou, oheň v kamnech, lenost, možná taky trochu rozumu a obavy o zdraví chodidel končí mé putování. Nebyl jsem tam naposled ….vratím se.

Nejsilnější moment jsem si prožil na Štědrý večer. Jak se začalo stmívat tak jsem procházel náhorní plošinou nad Brannou. Nikdy jsem tam nebyl a úplně mě to uchvátilo. Je odtud nádherný výhled jak na hřeben Jeseníků na jedné straně, tak na hřeben Kraličáku na druhé. Byl tam neskutečny až posvátný klid, nikde nikdo, bezvětří, stéblo trávy se nepohlo, ani ptáček nezazpíval. Byl jsem v takovém zvláštním rozpoložení, poprve v životě na Štědrý večer sám, představoval jsem si jak všude panuje ta krásná vánoční atmosféra, všichni se těší na dárečky, to očekávání dětí a ve mě to nastolilo taky takový klid a mír, vzpomínal jsem na všechny své blízké, nesl si je v sobě a těšil se ze života.

Tady jsou tři záznamy jak jsem si je vložil k aktivitám na Stravě:

Praděd –» Sněžka #1

Startuji ráno na Ovčárně a přes Praděd na Švýcárnu. Za ní začíná opravdový boj. Cesta není šlápla a pokračuji boříc se až po kolena. Sněhu bylo tak málo že jsem zvolil místo lyží tenisky, ale v noci před startem navalilo v horních partijích místy až půl metru. Je mě jasné že podmínka bude přísná … Všechny chaty a hospody mají zavřeno a posední čtyři hodiny nemám co pít, ale nechci zastavovat a rozdělávat vaření a tak to tláčím až na bivak Adélin pramen pod Kraličák kde je vody dostatek.

Praděd –» Sněžka #2

Po mokrém a velmi studenem bivaku u Adélina pramene pokračuji směrem na Kraličák. Jsem tam velmi brzo a tak stopa není šláplá a musím tarasit sám. U Sluněte se bořím až po kolena a tak měním plán trasy a místo přes vrchol Sněžníku pokračují do udolí přes Dolní Moravu, Přes podmáčené louky nad Dolní Lipkou úplě rezignuji v hledání kam šlapu, bylo to marné a brodím po kotníky v potůčcích. Okolo Zemské brány až na pevnost Hanička kde bivakuji další studenou, mokrou a velmi dlouhou noc.

Praděd –» Sněžka #3

Hanička, Anenský vrch, Velká deštná, Šerlich… Masarykova chata má zavřeno (spolehal jsem na ni ;-(( a tak teplý čaj až v Olešnici na náměstí. Pozdě v noci docházim na “Uragán” v Broumovkách. Po třech dnech a dvou velmi studených bivacích v total mokrých Hoka Speedgoatech které jsem nesundal ani na noc konečně teplo a sucho. Uléhám na zemi u kamen abych mohl celou noc přikládat, ale usínám a ráno lenost, pohodlnost a snad i rozum velí nikam dál nepokračovat a zachranit nohy od totaniho “dojebani” ktere bych léčil týdny. Podmínka byla tentokrát krutopřísná. Ještě se vrátím a dokončím to. :-)

ps: hodinky už toho měly taky dost a závěrem dne stávkovaly, celkem to bylo o kousek delší.

Děkuji Zitě za podporu a odvoz a Jelenům za azyl na Uragánu!